Pocházel z ryze hudební rodiny. Otec byl učitelem zpěvu, matka pianistka, takže hudba byla jasnou volbou. Studoval na pařížské konzervatoři a jako sedmnáctiletý napsal svou první symfonii, k níž se však v budoucnu příliš neznal, snad pro zjevný vliv a inspiraci jinými autory. Přesto šlo o zjevný doklad jeho rozvíjejícího se talentu.

Následovaly pokusy o operní dílo. Roku 1857 vyhrál Bizet Římskou cenu s jednoaktovkou Doktor Zázrak. Vítězství provázelo i dvouleté stipendium v Itálii. Po návratu do Paříže uvedl roku 1863 operu Lovci perel, následovanou díly Ivan Hrozný (1865), Kráska z Perthu (1867).

V roce 1868 se Bizet oženil s dcerou svého učitele Halévyho, Geneviéve, která však byla dědičně stižena depresemi a totéž prokletí zasáhla i jejich jediného syna Jacquese, který ve svých padesáti letech spáchal sebevraždu.

Mezitím však rostla Bizetova sláva, byl často poptáván, skládal o sto šest, i když ne všechna díla byl schopen dokončit. Práci mu také ztěžovala přílišná sebekritičnost a nedůvěra ve vlastní schopnosti.

V 70. letech dostal smlouvu na další operu a jako téma si vybral knihu Prospera Meriméa Carmen. Mělo však jít o Bizetovo poslední dílo.

Carmen opravdu žila. Spisovatel a novinář Prosper Merimée (1803 – 1870) se s příběhem seznámil z vyprávění své přítelkyně, hraběnky de Montijo. Kterýsi její příbuzný kdysi vzplanul láskou k dělnici z továrny na tabák. A přibližně v této době byl nějaký zběh odsouzen k smrti. Jako dobrý fabulátor propojil Merimée několik motivů. Pravá Carmen byla Španělka, ale Merimée, který studoval zvyky a obyčeje cikánského etnika, jí propůjčil cikánskou krev a temperament.

Carmen měla premiéru dne 3. března 1875. Přesně o dva měsíce později, v den třiatřicáté reprízy zpočátku chladně přijaté a později stále úspěšnější Carmen, zemřel osmatřicetiletý Bizet na srdeční kolaps, který byl důsledkem hnisavého krčního zánětu. Po padesáté repríze zmizela Carmen z pařížského repertoáru.

Roku 1883 se ale Carmen v pařížské Komické opeře znovu objevila. A začala její skutečná sláva. Za sedm let už měla za sebou pět set repríz, 23. prosince 1904 se na této scéně dávala po tisící. Carmen se hrála a hraje i v holandštině, dánštině, ruštině, chorvatštině, slovinštině, bulharštině, litevštině, hebrejštině, japonštině a dalších jazycích.

Skladby Georgese Bizeta můžete slyšet na našich koncertech v kostele sv. Martina ve zdi.